Stručný životopis Vladimíra Krajiny

Prof. Dr. Vladimír J. Krajina (1905 – 1993) byl mimořádnou osobností v oborech (geo)botaniky, ekologického lesnictví, biogeklimatologie, ekosystémové a krajinné ekologie. Ve 22 letech obdržel titul doktora na Univerzitě Karlově v Praze. Postgraduálně poté studoval na univerzitách v Yale, v Bishopově muzeu na Hawaii, tokijské univerzitě a také na několika evropských univerzitách včetně Berlína, Ženevy, Paříže a Londýna. Od r. 1934 působil jako docent (titul získal ve 29 letech) a od r. 1947 jako profesor na Univerzitě Karlově v Praze. Za druhé světové války se stal členem předsednictva „Ústředního vedení odboje domácího“ (ÚVOD), vysílal informace o nacistických válečných plánech včetně úmyslu vtrhnout do SSSR (tuto zprávu Stalin ignoroval). W. Churchil se později vyjádřil, že Krajinovy depeše do Londýna zkrátily válku alespoň o rok. V r. 1943 byl V. Krajina gestapem zatčen a do konce války vězněn v Terezíně. Po válce vykonával do r. 1948 funkci generálního tajemníka Čs. strany národně socialistické. Před pronásledováním ze strany komunistů musel po převratu 1948 opustit zemi. Emigroval nejprve do Velké Británie a v r. 1949 do Kanady, kde při Univerzitě Britské Kolumbie založil s využitím především evropských geobotanických přístupů školu lesnické ekologie resp. biogeoklimatologické stanovištní klasifikace s mnoha následovníky. Jeho myšlenky se objevují v programech lesnických a krajinně-ekologických společností v Kanadě i v jiných zemích. Za svoji práci získal mnohá ocenění, několik čestných doktorátů, řád Kanady. Jeho jméno nese jedna z ekologických rezervací, které v Kanadě založil, a jedna z univerzitních kateder. V březnu 1990 byl po více než 40 letech v emigraci přijat prezidentem Československa, Václavem Havlem, který mu za zásluhy v boji za svobodu a demokracii udělil Řád Bílého lva I. stupně. Tiskem vyšly Krajinovy paměti (Vysoká hra), životopisná zpracování (J. Šolc: Smrt přála statečným; J. Drábek: Dva životy Vladimíra Krajiny), v Kanadě o něm byl natočen film.